|
|
love rhymes with fuck you
Bražina, Jan ; Pěchouček, Michal (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Ve své práci zhmotňuji osobní prožitky, vzpomínky a představy o budoucím životě. V souvislosti s nimi dále tematizuji i heteronormativitu vztahů diktovanou společností mladým lidem. Ve své tvorbě se uvedenými tématy zabývám prostřednictvím intuitivní práce s textilem, kdy se snažím skrze tento materiál vyjádřit své pocity, ve kterých tíhnu k domácímu a klidnému zázemí. V průběhu minulého roku jsem začal s projektem, který původně nesl název Hydroponic Love, v němž jsem se vypořádával s vlastním selháváním ve vztazích a budoval pouto k neživým předmětům za účelem ukojení své touhy po lásce. Skrze tuto etapu jsem postupně rozvinul své téma a rozpracoval představu o lásce, která může přecházet až v nebezpečnou posedlost. Projekt se nakonec rozšířil na čtyři části, ve kterých jsem rozpracoval několik podtémat, která se již nevěnovala jen mým osobním tužbám a selháním, ale i s nimi souvisejícímu širšímu společenskému kontextu.
|
|
|
Akční scénografie v Československu, Praha 2012
Frydlová, Veronika ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Koubská, Vlasta (oponent)
"Akční scénografie" je termín, který se poprvé objevil v polovině sedmdesátých let v souvislosti s pořádáním třetího ročníku mezinárodní scénografické soutěže Pražské quadriennale (PQ '75). Sovětský kritik Viktor Berjozkin tak označil nový proud, který se na této přehlídce ve většině národních expozic začal projevovat. Jednalo se o alternativní přístup k divadelnímu prostoru, kdy se programově upouštělo od klasického kukátkového jeviště. Začaly se hledat nové možnosti inscenování v netradičních, mnohdy nedivadelních prostorách, které nabízely větší kontakt s divákem. V estetických přístupech se akční scénografie odvracela od přebujelé výtvarnosti, iluzivnosti, kašírování a složitých technických řešení. Naopak čerpala inspiraci z "chudého umění" (arte povera) a pop-artu. Využívaly se "chudé" - tedy obyčejné- a přírodní materiály (ve velké míře to byla především textilie) a předměty, pocházející z všedního každodenního života. Jednoduchost a přitom nápaditost se staly podstatným požadavkem nové estetiky, stejně jako neustálá konfrontace dramatické a empirické reality. Rekvizity, které se ocitly na jevišti měly být především mnohovýznamové. To znamená, že jeden scénický prvek mohl v průběhu představení pomocí hry herců několikrát změnit svůj význam a funkci. Např. postel se tak stala jídelním stolem,...
|
|
|
Divadelní kostým jako sdělení
Jurčová, Jana ; Sarkissian, Alena (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Práce se zabývá divadelním kostýmem, konkrétně jeho výtvarnými a informačními možnosti. Představuje způsob, jakým divákovi předává informace o postavě, především o jejím charakteru a postavení v rámci dramatických vztahů. Za tímto účelem popisuje ve třech hlavních částech práce tři základní možnosti výtvarného vyjádření divadelního kostýmu, a to přesněji tvar, barvu a materiál. K tomu využívá tří současných inscenací, jmenovitě Soudné sestry z Divadla v Dlouhé, Faidru z téhož divadla a Evžena Oněgina z Divadla Petra Bezruče. Na případových studiích vybraných postav z těchto divadelních her jsou předložené teorie prezentovány.
|
|
|
Vliv divadelního kostýmu na herce
Vojtová, Ivana ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Žák, Josef (oponent)
Vývoj divadelních kostýmů nelze oddělit od vývoje civilního odívání. Nejvýznamnějším obdobím v historii divadelních kostýmů je antické Řecko. Všechny další etapy z něj vycházely nebo čerpaly inspiraci. Doba renesance se váže zejména k fenoménu anglického divadla a italské komedie dell'arte. Oba tyto směry se vyznačují specifickým způsobem kostýmování, přičemž komedie dell'arte vyniká svým maskováním a typizací postav. Až počátkem 20. století se kostýmy začaly prosazovat jako samostatná oblast dramatické tvorby, kterou je potřeba se podrobně zabývat a věnovat jí náležitou pozornost. Toto jsou čtyři podstatné mezníky v dějinách divadelního kostýmu. Avšak ke změnám, ať se týkaly vnímání oděvů herců (diváky i jejich nositeli) nebo střihů a materiálů, docházelo ve všech historických etapách. Existuje souvislost mezi úspěšným zvládnutím divadelní role a kostýmem, který má herec při jejím ztvárňováním na sobě. Kostýmy hrají důležitou roli ve spojení s pohybem, a to ze dvou úhlů pohledu. Jednak se často stává, že kostým vyžaduje specifický způsob chůze, držení těla apod., což dodává divadelní postavě určitý výraz. Hercům to pomáhá lépe s figurou souznít a vcítit se do ní. Na druhou stranu může oděv herce limitovat. To se stává v případech, kdy je zhotoven ze špatného materiálu, má špatný střih nebo...
|
|
|
Akční scénografie v Československu, Praha 2012
Frydlová, Veronika ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Koubská, Vlasta (oponent)
"Akční scénografie" je termín, který se poprvé objevil v polovině sedmdesátých let v souvislosti s pořádáním třetího ročníku mezinárodní scénografické soutěže Pražské quadriennale (PQ '75). Sovětský kritik Viktor Berjozkin tak označil nový proud, který se na této přehlídce ve většině národních expozic začal projevovat. Jednalo se o alternativní přístup k divadelnímu prostoru, kdy se programově upouštělo od klasického kukátkového jeviště. Začaly se hledat nové možnosti inscenování v netradičních, mnohdy nedivadelních prostorách, které nabízely větší kontakt s divákem. V estetických přístupech se akční scénografie odvracela od přebujelé výtvarnosti, iluzivnosti, kašírování a složitých technických řešení. Naopak čerpala inspiraci z "chudého umění" (arte povera) a pop-artu. Využívaly se "chudé" - tedy obyčejné- a přírodní materiály (ve velké míře to byla především textilie) a předměty, pocházející z všedního každodenního života. Jednoduchost a přitom nápaditost se staly podstatným požadavkem nové estetiky, stejně jako neustálá konfrontace dramatické a empirické reality. Rekvizity, které se ocitly na jevišti měly být především mnohovýznamové. To znamená, že jeden scénický prvek mohl v průběhu představení pomocí hry herců několikrát změnit svůj význam a funkci. Např. postel se tak stala jídelním stolem,...
|
|
|
Sběrná studie Dětského divadla Margaritas
Bočan, Jan ; Hanková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Bakalářskou práci tvoří sběrná studie Dětského divadla Margaritas. Zařazuje jej do kontextu témat drama, dramatická výchova, dětské divadlo. Zpracovává charakteristiku souboru divadla, jeho personálního zajištění a her. Mapuje podmínky, spolupráci souboru s jinými subjekty, jeho prezentace a ohlasy na jeho činnost.
|
|
|
Portrét - maska, figura-kostým (člověk a jeho masky)
Beníčková, Veronika ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na zhodnocení roole masky a kostýmu v životě člověka a na jejich vliv na individualitu osobnosti. Potřeba proměny jedince vzhledem k veřejnému prostoru v každodenním životě se zpětně odráží v jeho vnitřním světě a dopadá na jeho psychiku a identitu. Ve svém projektu jsem se zaměřila na sebe jako na obyčejného člověka s konkrétními pocity a s mým vlastním osudem. Proto jsem zvolila jednoduché bílé pozadí. Reflektovala jsem zkušenosti z teoretické části. Vybrala jsem si fotografie pro mě osobně něčím důležité. Momenty vztažené k momentálnímu vnitřnímu prožitku v mém životě. Zaměřila jsem se výhradně na osobní a vnitřní prožitek.
|
|
|
Kostým jako scénografický prvek
Částková, Monika ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; WIESNER, Daniel (oponent)
V bakalářské práci s názvem "Kostým jako scénografický prvek" jsem se chtěla co nejvíce zaměřit na možnosti využití kostýmu pro scénografii. Mým cílem bylo odpovědět na otázku, zda je možné využít kostým tak, aby se stal výhradním scénografickým prvkem na základě vlastních choreografických zkušeností a studováním tvorby vybraných světových choreografů, u kterých se domnívám, že tímto způsobem tvořili a tvoří.
|
host ::
RSS.